Co se Vám bude hodit?
Měna
Národní vietnamskou měnou je dong značící se jako d. Na každé bankovce je vyobrazen Ho Chi Min. Za druhou měnu je tu považován americký dolar. Pro výměnu peněz za dongy je asi nejvýhodnější právě dolar, proměnit lze bez obtíží i libry nebo eura, případně i další měny (to platí především o velkých bankách ve Vietnamu). Pokud se rozhodnete pro směnu mimo velká města, je třeba mít dolary – ty jsou nejlépe směnitelné.
Banky mají otevřeno ve všední dny od 8:00 do 11:30 a odpoledne od 13:00 do 16:00, v sobotu od 8:00 do 11:30.
Kuchyně
Vietnamská kuchyně patří mezi nejpestřejší na světě. Základem je vždy vařená rýže a ochucená zelenina. Dále jsou často součástí ryby a mořské plody, různé kořeněné maso a omáčky. Velice oblíbené jsou husté nudlové polévky, syrové nebo smažené jarní závitky a rýžové knedlíky. To vše doplňuje široká nabídka ovoce včetně méně běžných druhů, jako jsou dračí oči, pomelo, jack fruit, durian a další.
Říká se, vietnamská kuchyně nabízí téměř 500 odlišných tradičních jídel. Je jednoduchá a zdravá. Má velmi blízko k čínské kuchyni, protože Vietnamci převzali od čínských kuchařů princip vaření – snaží se najít rovnováhu mezi kontrastními chutěmi, vůněmi i konzistencí pokrmu. Přesto, že se mnohá jídla podobají a vliv Číny na přípravu pokrmů ve Vietnamu nelze v žádném případě opomíjet, vietnamská kuchyně má své originální rysy a vytváří se tu nezaměnitelné speciality. Jeden z významných rozdílů mezi oběma kuchyněmi spočívá v tom, že v Číně je zvykem všechny přílohy vařit, kdežto ve Vietnamu se mnohem více pracuje s čerstvou nevařenou zeleninou. Dalším důležitým specifikem vietnamského stylu vaření je používání velkého množství rozmanitých aromatických bylinek, jež dávají jídlu nenapodobitelnou chuť.
Vietnamští kuchaři se řídí heslem: „Vše, co se hýbe, se dá jíst“. Takže kromě mas, která jsou běžná i u nás tu můžete okusit žabí stehýnka nebo slepičí pařáty. Vietnamci jedí i maso takových zvířat, která jsou pro Evropana tabu. Především představa jídla připraveného ze psa děsí většinu cizinců. Restaurace specializované na psí pochoutky jsou však u Vietnamců velmi oblíbené, nicméně plné bývají jen druhou polovinu lunárního měsíce; maso ze psa se totiž považuje (stejně jako maso želvy a sépie) za nečisté a podle tradice je vhodné ho jíst právě až ve druhé polovině lunárního měsíce. Mezi nejoblíbenější pochoutky, jejichž pozření bude Evropanovi dělat určitě potíže, patří (kromě psího masa) had (velice chutná je prý kobra), myš, kočka nebo veverka. Za delikatesu se rovněž považují kachní vejce, která se podávají při 80% zralosti plodu, nebo opečené larvy bource morušového podávané jako příloha k rýži.
Balenou vodu a slazené lahvové limonády je možné koupit ve stáncích na ulici i v každém hotelu. K pití nedoporučujeme používat vodu z kohoutků vodovodního řadu. Ve všech hotelech je k dispozici pitná minerální voda, stejně jako ve všech restauracích.
Nakupování
Ve Vietnamu se nakupuje opravdu dobře. Seženete zde prakticky cokoliv a za dobré ceny. Základem nakupování je smlouvání. Smlouvá se v podstatě všude. V obchodech, na tržnicích, při sjednávání dopravy i v ubytovacích zařízeních. Během smlouvání se nikdy nerozčilujte a nekřičte, pak by se vám obchod nemusel podařit. Smlouvá se i v obchodech, kde na zboží vidíte cedulky s cenou.
Nejlépe se nakupuje v Hanoji a Ho Či Minově Městě. Nejoblíbenějším suvenýrem, který si turisté z Vietnamu odvážejí je špičatý bambusový klobouk a různé lakované zboží. Pokud vás zláká pořízení nějakého hedvábného obleku či šatů, můžete si je nechat ušít u zdejších švadlen. Většinou budou hotovy do druhého dne a to ještě za třetinu ceny, než za jakou byste danou věc pořídili u nás. V obchodech i na tržnicích budete marně hledat větší konfekční velikost než je 38, snad jen s výjimkou Ho Či Minova města.
Elektrické napětí
Napětí se většinou pohybuje v rozmezí 220–240 V. Zásuvky jsou téměř stejné jako v ČR, ale v pokoji se vyskytuje několik odlišných typů. V každém pokoji se ale najde zásuvka, již vyhoví naše jednoduchá dvouvidlice. Pokud si berete laptop, vezměte si raději i přepětovou ochranu. Velké hotely veškeré vybavení poskytují.
Řeč
Úředním jazykem je vietnamština. V hotelech a větších nákupních střediscích se domluvíte anglicky.
Zdravotní péče
Ve Vietnamu jsou dobré hygienické podmínky. I přesto, že se jedná o exotickou zemi žádné speciální očkování není potřeba. Nebezpečí tropických chorob, jako je malárie, je v turistických centrech prakticky mizivé, profylaxe antimalariky, pokud nepobýváte v malarických oblastech (džungle podél hranice s Malajsií) není tudíž všeobecně doporučována. Očkování sice do Vietnamu není povinné, ale před cestou je vždy lepší se informovat na aktuální situaci v zemi na hygienické stanici, nebo v Centru cestovní medicíny v Praze. Doporučuje se očkování proti žloutence A, B, tetanu, japonské encefalitidě, břišnímu tyfu. V horských oblastech se vyskytuje malárie a na jihu země horečka dengue.
Etika
Vietnamci jsou velice tolerantní lidé, nicméně v závislosti od kulturních odlišností se našinec může nevědomky dopustit nehezkého faux-pas nebo dokonce urážky. Nikdy se nesnažte dotknout se nikoho na hlavě, Vietnamci považují hlavu za sídlo duše a hlava je jim tudíž posvátná. Vietnamci si nikdy nepodávají ruce. Tradiční vietnamský způsob pozdravu vypadá tak, že zdravící vás vezme za ruce a mírně se ukloní. Ve Vietnamu ničeho nedosáhnete pokud budete výrazně a hlasitě dávat najevo svoji nespokojensot.
Nedostatek sebeovládání se považuje za nejhorší charakterovou vlastnost. Vietnamci jsou (jako většina Asiatů) velmi pověrčivý národ – existují období, která jsou pro danou činnost vhodná nebo naprosto nevhodná – je třeba to respektovat. Zapředete-li rozhovor s místními, kteří se Vás budou ptát na Vaši rodinu, alespoň ze slušnosti se zeptejte také. Ve všeobecnosti platí, že místní se rádi povídají, ale jenom aby se ujistili, že se cítíte příjemně a nic Vám nechybí. Budou-li Vám nabízet služby, o které nemáte zájem, stačí slušně a podle potřeby rázně odmítnout. Ve Vietnamu nechoďte přespříliš odhaleni. Obzvláště při návštěvě chrámů se doporučuje zahalit ramena a kolena, za samozřejmost se považuje, že si zujete boty.
Nahota je naprosto nevhodná – dokonce i na pláži. Pokud si v některých společensky nových situacích nebudete vědět rady, dělejte to samé, co místní obyvatelé, tím určitě nic nezkazíte. A ještě jedno upozornění na závěr – nezapomínejte, že Vietnam je komunistická země; zdejší režim se Vám nemusí líbit, můžete mít výhrady a připomínky, ale jste tu na návštěvě, a musíte se podle toho chovat. Nedoporučujeme bavit se o politice, mohli byste místní obyvatele přivést do prekérní a dozajista nepříjemné situace. Pokud se Vám Vietnamci budou zdát příliš zdrženliví, nedivte se, tady je každý, kdo se přespříliš přátelí s lidmi ze Západu, podezřelý. Proto ve vztazích s místními nenaléhejte a nechte všemu volný průběh.